Aktuality

Základní právní předpis upravující problematiku vymezení sídla právnické osoby je obsažen v § 19 c občanského zákona, který uvádí , že při zřízení právnické osoby se určí její sídlo. Sídlo právnické osoby nesmí být v bytě, pokud to odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti. Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Plnou adresu sídla navrhne právnická osoba zapsat do veřejného rejstříku. Poslední odstavec výše uvedeného § uvádí, že každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném seznamu, nemůže právnická osob namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

Dovolím si malou poznámku ke skutečnosti, že každá právnická osoba má již povinnost ze zákona mít zřízenou datovou schránku, kdy bezplatně a bezodkladně po zapsání právnické osoby do obchodního rejstříku jsou jednateli či jednatelům této společnosti zaslány přihlašovací údaje k přístupu do datové schránky, taktéž se děje i v případě, kdy dochází ke změně jednatelů, přístup do datové schránky původních jednatelů se zneplatní a novým jednatelům společnosti zapsaných v obchodním rejstříku jsou opět zaslány přístupové údaje do datové schránky. Je tedy zřejmý posun od ústupu doručování do skutečného sídla společnosti, kdy přednost má doručování do datových schránek a tedy není potřeba přikládat takový důraz skutečné adrese sídla právnické osoby zejména z hlediska zasílání dokumentů orgánů státní správy.

Uvedení skutečného sídla společnosti do obchodního rejstříku patří mezi základní rozlišovací znaky spolu s názvem společnosti, přiřazeným identifikačním číslem (IČ), předmětem podnikání, vlastnickou strukturou, statutárními orgány a předmětem podnikání.

Jak vyplývá již z citovaného § 19c, odst, 1. občanského zákona, zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, uvede-li její zakladatelský dokument název obce, kde je sídlo právnické osoby. Význam této věty docení zejména podnikatelé podnikající v režimu právnické osoby se sídlem společnosti ve velkých městech (Praha, Brno atd.), neboť v případě změny sídla v rámci těchto obcí nemusí platit náklady na vyhotovení změny zakládající listiny, kde je uvedena pouze obec jako sídlo právnické osoby a v rámci toho je možné libovolně sídlo právnické osoby v katastrální území předmětné obce měnit. Poté stačí podat pouze návrh na změnu zápisu do obchodního rejstříku (poplatek 2000,-Kč) s uvedením plného názvu nového sídla právnické osoby.

Právní titul užívání sídla                                                                                                                                                              

Pro úspěšný zápis sídla právnické osoby do obchodního rejstříku je nutno doložit právní titul užívání sídla. K tomu je nutné si opatřit souhlas s umístěním sídla, který vydá majitel či spolumajitel nemovitosti, ve kterém bude sídlo právnické osoby. Ještě donedávna nebyl podpis majitele či spolumajitele dávající souhlas s umístněním sídla potřeba úředně ověřovat, od roku 2012 již podpis musí být úředně ověřen. Tento krok je logickým vyústěním situace, kdy zakladatelé právnických osob falšovali podpisy vlastníků nemovitostí a samy si tak protizákonně vytvářely souhlasy s umístěním sídla v nemovitostech proti vůli jejich majitelů.

Virtuální sídlo společnosti

Moderním trendem posledních 5ti let je poskytování virtuálních sídel pro právnické osoby zejména na území hlavního města Prahy. Děje se tak z důvodu získání větší prestiže při jednání s obchodními partnery a dále z důvodu menší byrokratické zátěže pro právnické osoby sídlící v Praze, mám na mysli zejména menší pravděpodobnost kontroly příslušným finančním úřadem, živnostenským úřadem či jinými orgány státní správy. V neposlední řadě se tímto krokem právnická osoba chrání před možnými následky postihu soudního exekutora v případě špatné finanční situace společnosti, který na virtuální adrese právnické osoby povětšinou nenalezne žádný její majetek.